Čtyřhranné zápisky

Jsme v Gavarnie, třetím městečku, kterým procházíme. Po týdnu jsme sešli z dvoutisícových sedel do civilizace, máme za sebou další velkou etapu Pyrenejí, jsme na cestě 13. den a máme v nohách přes 300 km.

Z mého deníku:

9. den - Celý den mlha a déšť. I přes nepřízeň počasí máme skvělé tempo, podařilo se nám spojit dvě denní etapy do jedné. Také jsme dali rekord - přes 2000 nastoupaných výškových metrů v jednom dni. Na konci dne nacházíme squat bývalé nádražní haly, tak dnes bivakujeme uvnitř.
10. den - Ráno déšť a zima, odpoledne už se počasí vylepšuje. Po promrzlé noci jsme chtěli spát na chatě, ale neubytovali nás - mají plno. Stanujeme ve výšce 2030 m.n.m.. V noci nám zmrznul stan.
11. den - Ráno lámeme stan a jdeme dál. Svítí slunce, je nádherně. Před námi se rýsují zasněžené štíty, do kterých jdeme. Míjíme desítky křišťálových jezer a nekonečné louky plné květin. Krása!
12. den - Dnes jsme vystoupali do dvou sedel ve výšce 2600 m.n.m.. Putujeme sněhovými poli, hodily by se nám mačky, ale nemáme je. Jít v 80% svahu po ledu bez maček, ale zato s 20ti kilovými krosnami, není nic moc.
13. Rozbily se nám batohy, a to tak, že je otázka, zda vůbec můžeme jít dál. Provizorně opravujeme prasklé švy horolezeckým lanem, uřízli jsme z batohu přezku a umisťujeme ji na poškozené místo. Nový mechanismus funguje, jde se dál! :-)

Foto: Vyhlížím sedlo, do kterého jdeme (2700 m.n.m.); Stanování ve 2030 m.n.m.; Pokus o motýlka ve sněhu, příště budeme stavět sněhuláka.

Míříme va jihovýchod, vstříc slunci a dalším sněhovým štítům.

Po osmi dnech našeho putování napříč Pyrenejemi jsme došli do vůbec prvního městečka, francouzského Lescunu. Podle GPS máme v nohách přesně 200 km. Úspěšně jsme se přenesli přes opuštěné a mlhami zastřené Baskicko a vstoupili do Centrálních Pyrenejí. Naše batohy měly na začátku 22 a 26 kilo, nyní jsou značně lehčí o zásoby jídla, ze kterých jsme žili osm dní. Dnes je na programu regenerace a doplnění zásob, a zítra se opět vrátíme do dvoutisícových výšek horských sedel. :-)

Z mého deníku:
6. den - Dnes jsme poprvé překonali výšku 2000 m.n.m., když jsme vystoupili na vrchol hory Pic d´Orhy. Je krásná inverze, v hloubi údolí, ze kterých jsme vyšli, se válí hustá bílá oblaka, táhnou se až k Atlantiku. Konečně se na ty mraky díváme z výšky a ne z jejich středu!
Na konci etapy nacházíme prázdnou a otevřenou pasteveckou chatu. Je ukrytá v nitru zelených hřebenů, daleko od všeho světa. Dnes spíme tady.
7. den - Nádherná krajina! Stoupáme údolím mezi vápencovými skalami, v dálce se rýsují zasněžené třítisícové vrcholy. Jsou tu nádherné louky. Ještě nikdy jsem neviděla tolik druhů květin najednou.
Postavili jsme stan na louce u pastevecké chaty, ale majitel nás vyhnal, tak se přesouváme. V noci přichází bouřka a slejvák. Máme lehkou krizi.
8. den - Jsme v Lescunu. V obchodě u stojanu si vybírám pohlednici. Všechny pohledy z Baskických Pyrenejí jsou s mlhou a ty z Centrálního pásma jsou slunečné. To vypadá optimisticky. Až na to, že prší.

Foto: Výstup na Pic d´Orhy, první dvoutisícovku na naší cestě.

Pokračujeme v regeneraci, zítra opět vyrážíme.

Konec hlášení.
Všem krásné dny!

Jsme již pátý den na cestě napříč Pyrenejemi po málo známé trase "Haute Route Pyrenées". Naše pouť nese pracovní název ´od moře k moři´ - začala u Atlantiku a skončí, jak doufáme, ve Středozemí. Jak dlouho tam půjdeme a kolik kilometrů urazíme nevíme. Náš provizorní odhad je 800 km za 40 dní, ale kdo ví?

Cesta je velmi náročná. Nyní putujeme přes Baskické Pyreneje, které jsou velmi divoké a opuštěné. Navigace je obtížná, i přesto, že máme několik mapových podkladů a dvě GPS často bloudíme. Mnohdy ani nechodíme po cestách. Orientaci nám ztěžují také pro Baskicko typické mlhy, hustější, než kdekoli jinde. Ale jsme trpěliví a máme zatím dost sil, a tak s klidem pomalu putujeme dále, vstříc slunci.

Z mého deníku:

1. den - Už na prvním kopci nás stihla bouře a déšť, a tak nouzově bivakujeme v ovčím chlévě. Spíme s ovcemi na hromadě bobků. Jsme rádi, že na nás neprší.
2. den - Odpoledne hustě prší. Putujeme v mlhách, často bloudíme. Spíme v malém španělském městečku na ulici u kostela. Je tu kašna, tak se ráno můžeme umýt.
4. den - v noci jsme spali v koňské stáji, takže jsme nezmokli. Krásný den. Večer nacházíme parádní jeskyni ukrytou hluboko v údolí mezi horami, takže rozděláváme bivak. V noci je krásně vidět Velký vůz.
5. den - Nesmírně dlouhá túra. Na konci etapy nás přivítala turistická chata, první od začátku cesty. Konečně civilizace!

Konec hlášení. Držte nám pěsti!

Dobré zprávy pro dnešní den:
Likvidace černé skládky u Holýšova na Plzeňsku dopadla úspěšně. Při dobrovolnické akci se podařilo uklidit osm pytlů odpadků, dvě televize a jednu pneumatiku, a k tomu obnovit studánku a vyčistit les. Svět je zase o kousek čistší.

Ve skupině asi 30 dobrovolníků jsme dnes vysadili asi 3200 smrků a dubů do obecního lesa.
Článek už se připravuje.
Zasadit les je skvělý pocit! :-)