Nedávno jsme společně s Joe Trampem obohatili geocaching o novou T5 krabičku. Ukryli jsme ji do skalní propasti poblíž zříceniny hradu Vimberka hluboko v brdských lesích.
Hráče geocachingu tímto článkem zveme na lov naší nové keše. A ty z vás, které hledání pokladů nezasáhlo, zveme na procházku do historie těžby železné rudy v Brdech.
Souřadnice:
Vimberská díra - N 49° 43.954 E 013° 43.676
Trampská útulna - N 49° 43.976 E 013° 43.615
Geocaching:
Vimberská díra - GC71AZX Vimberk - GC1AR92
V brdských lesích na půli cesty mezi Strašicemi a Dobřívem se ukrývá přírodou téměř zahlazené hradiště Vimberk. Opodál, zhruba ve vzdálenosti tři čtvrtě kilometru, lze nalézt čtyři metry hlubokou skalní propast, jejíž původ je ještě více nejasný, než samotného hradu. Společně tak tato dvě místa vytváří hradbu tajemna, kterou dnes již sotva někdo prolomí.
Hrad Vimberk
Dnes již zcela zaniklý hrad Vimberk je pro historiky velkou neznámou. Vskutku, moc toho o něm nevíme. Jeho vznik archeologové datují zhruba do druhé poloviny 13. století a zánik pravděpodobně do doby o sto let později, kdy byl zničen mohutným požárem při tažení Karla IV. proti odbojným Rožmberkům. Za důvod vzniku skromného hrádku lze považovat potřebu správy přilehlých železnorudných dolů. Jeho stavitelem byl zřejmě panovník. Který? Nikdo neví.
Nejistý je už i samotný název hradu. Dnešnímu pojmenování Vimberk (Wimberg) předcházelo pojmenování po nedalekém mlýnu Melmatěj. Není ale vyloučeno, že se ve skutečnosti jedná o hrad Chlukov, který dosud nebyl s jistotou lokalizován.
Zajímavá je skutečnost, že se v prostoru hradu našly pozůstatky mazanice (směs jílu a slámy, kterou se omazávaly dřevěné konstrukce za účelem izolace a ochrany proti ohni), a naopak se nenašly žádné pozůstatky zdiva či malty. Z toho lze usoudit, že hrad byl dřevěný. Na západní straně valu se nachází do skály zahloubený objekt, který mohl být zemnicí, tedy místností zahloubenou do země. Další stopou někdejší stavby je například kupa neopracovaných balvanů na dně přilehlého úseku příkopu. V terénu se také nachází několik vyvýšenin a prohlubní, které lze spojovat s existencí hradu. Žádné výraznější zbytky staveb však v areálu hradu nejsou patrné.
Když si to tedy shrneme, tak o hradu Vimberk nemáme žádné písemné zprávy, nevíme, kdo ho nechal postavit, doba jeho existence je předpokládaná a jeho název je nejistý. Existence hradu je tak dokládána zejména na nevýrazných terénních pozůstatcích a nálezech zbytků směsi jílu a slámy. Lze tedy s trochou nadsázky říci, že hrad Vimberk je památkou, která více než v hmotných artefaktech žije v našich domněnkách.
Jediný větší důkaz existence hradu Vimberk - Zarovnaná skalní stěna je zřejmě pozůstatkem po zemnici, tedy místnosti zahloubené do země.
Místo je oblíbené trampy, rozdělávání ohně je však zakázáno.
Vimberská díra
Jen ti, kteří místo opravdu dobře znají, vědí, kde čtyřmetrovou skalní propast hledat. Ti ostatní jen projdou po nedaleké modré značce aniž by si čehokoli zvláštního všimli. Prohlubeň je však vzdálená značené cestě sotva šedesát metrů. Na svém místě pod hranicí svahu se důmyslně ukrývá před pozorností všech výletníků, kteří zde na své procházce míří k rozvalinám hradu.
Asi vás nepřekvapí, že když existuje tak málo přesvědčivých informací o hradu, tak o nedaleké jámě ve skále je zpráv ještě méně. Stará pověst říká, že tudy vedla tajná podzemní chodba mezi Strašickým hradem a Vimberkem. Této verzi však neodpovídají terénní pozůstatky. Jestliže má propast čtyři metry do hloubky, musela by mít domnělá chodba před propadem výšku alespoň pět metrů, což se zdá příliš mnoho na středověkou štolu. Mnohem pravděpodobnější je tak verze, že propast souvisí s těžbou železné rudy, pro jejíž správu byl právě hrad Vimberk vybudován. Ostatně, v okolí Strašic to zdaleka nebylo jediné místo, kde se ruda těžila. Je tedy velmi pravděpodobné, že díra je pozůstatkem dávného dolování železa. Zřejmě se jedná o šachtu, kterou středověcí horníci sledovali rudnou žílu. To je vše, co o této jámě víme. Nebo spíše tušíme.
O názvu
Prohlubeň je natolik místopisně i zeměpisně nedůležitá, že ji nenajdeme v oficiálních mapách. Ani po přečtení několika internetových i knižních zdrojů si nejsme vědomi toho, že by byla doposud nějak pojmenována. Tato skutečnost pro nás byla výzvou. Považte sami – kolikrát v životě člověk dostane šanci pojmenovat skalní propast?
Ovšem slovo ‚propast‘ se nám zdálo poněkud naddimenzované. Lidé si ihned představí tu Hranickou, Macochu nebo jinou podobně velkou prohlubeň v zemi. ‚Jáma‘ je zase příliš mělká a ta naše má dobré čtyři metry. ‚Průrva?‘ Tak slavné jako ta na Ploučnici to zase není. Rozhodli jsme se jí tedy říkat hezky civilně ‚díra‘. Nic jiného to taky není. A protože souvisí s těžbou, jejímž patronem byl hrad Vimberk, dali jsme jí jméno ‚Vimberská‘.
Joe Tramp se slaňuje do Vimberské díry - Okraj propasti lemuje borůvčí a mech.
O keši
Když jsme loni v létě skalní prohlubeň poprvé spatřili, místo nás natolik zaujalo, že jsme se rozhodli sem umístit keš. Jednoduchou a logickou T5. Vždyť co jiného člověka napadne při pohledu do hloubi propasti, než jaké je to asi dole? Průrva není hluboká, našim hledačům tedy postačí krátké lano a základní lezecké dovednosti. V doprovodu zkušeného lezce se dolů mohou odvážit i úplní začátečníci.
A aby byla procházka po lese příjemnější, vyčistili jsme oblast od odpadků. Uklidili jsme dno propasti i její okolí, areál hradiště Vimberk, nedalekou trampskou bivakovnu, okolí modré turistické značky i příjezdové silnice a nedaleké parkoviště. Během půlhodinové procházky jsme naplnili odpadky celý jeden velký pytel. Doufáme, že naše snaha o čistší životní prostředí bude v krajině ještě dlouho patrná.
Cestou jsme sbírali odpadky - Na fotce Rendy a Joe Tramp.
Tip na výlet
Procházku na Vimberk lze snadno zapojit do lineární trasy dlouhé 8 km po modré turistické značce ze Strašic do Dobříva. Protože celou oblast provází hornická minulost, nabízí se začít výlet stylově ve strašickém Muzeu Středních Brd. To se ve svých expozicích mimo jiné hojně věnuje právě bývalé rudné těžbě.
Těsně před hradištěm Vimberk narazíte na trampskou útulnu. Jistě vás ráda přijme pod svoji střechu v deštivé noci. Rozhodnete-li se v ní složit hlavu, nezapomeňte po sobě vše uklidit.
Z Vimberka vás modrá provede malebnou krajinou podél toku řeky Klabavy. Těsně před Dobřívem se můžete osvěžit u pramene František. Ten vám svojí chutí jasně připomene, co že se tu po staletí těžilo.
Než procházku ukončíte, můžete navštívit vodní hamr Dobřív. Bývalá kovárna je upravena na skanzen a zařazena na seznam národních kulturních památek.
Cesta na zříceninu Vimberk - Ze Strašic do Dobříva vede příjemná modrá trasa, která své chodce provede přes bývalé hradiště.
Vimberská díra je však skryta a cestu k ní najdou jen ti, kteří o ní vědí. A nebo ti, kteří mají souřadnice. :-)
Přejeme vám hezkou procházku a mnoho zábavy při zkoumání Vimberské díry! :-)
Čtyřhranka & Joe Tramp
Poděkování:
Rendystod a Zachwatt100d: za pomoc a milou společnost při zakládání keše.
Informační zdroje:
Kniha Strašické hrady - J. Anderle, V. Švábek
Wikipedie
Pokud chcete dostávat upozornění na nové články na mém blogu, přejděte prosím na odkaz zde: Odebírat novinky
